Září 2019

Je tady zase Vaše Vinařická drbna 

Začátek školního roku? HOROR pro každého žáka, pokud nemá samozřejmě rád školu (těch moc není ). Z prázdnin se nikomu moc vracet nechtělo, a tak si to někteří prodloužili pobytem u moře ještě v září. Školní docházka je ale neúprosná a do lavic jsme nakonec zasedli všichni. Letos ale do nové třídy. Od nynějška sídlíme v češtině. Proto jsme si to tam vyzdobili po našem. Vyrobili jsme si nástěnku z barevných papírů se svými vlastními superhrdiny. Naše fiktivní městečko se jmenuje Supertřída. Příprava byla zdlouhavá, ale výsledek můžete zhlédnout u nás v učebně. Takže první týden celkem nic. Druhý týden už to začalo. Učebnice, sešity, rozvrh, učení ...

Když jsme poprvé viděli rozvrh, celkem nás to vyděsilo, ale ten pocit, že jsme druzí nejstarší na škole (polobozi), je fajn. Už to ale není to lážo plážo učení a musíme se doopravdy učit. Vysvědčení se už počítá!

(Daniela, Lada a David)

A aby začátek nebyl taková nuda, tak 4. 9. paní ředitelka zahájila požární poplach, zrovna jsme tvořili Supertřídu. Nejdřív jsme mysleli, že je to zvonění, ale to pan školník spustil poplach. Všichni jsme se do tří minut dostali ven, uf.

(Aneta)

I v letošním roce na nás čekal výběr z řady kroužků. Tento rok byly v nabídce stejné kroužky jako loni (např. zdravotnický kroužek, Klub mladého diváka, školní časopis, bezpečnost a prevence kriminality, dramaťák, počítače, výtvarný kroužek, vybíjená, florbal ...) k ním ještě navíc přibyl kroužek, který má žákům pomoci s úkoly, doplněním učiva a při studijních obtížích.

(Katky)

SLÁNSKÁ MÍLE

Ve slánském lese si naši reprezentanti sáhli až na dno, když museli zdolat tři kola. Našich atletů byla řada, mezi nimi i já. Závod to byl hodně těžký. Když jsem správně dýchal, tak se to dalo. Doběhl jsem čtvrtý ze čtyřiadvaceti. Jenom o 3 vteřiny za klukem na třetím místě. Byl to boj. Když jsem doběhl sotva jsem popadal dech. Ale musím říct, že dobrý, vždyť polovina běžců byli atleti.

( Jára )

PROJEKTOVÝ DEN – ČERNOBYL

Co všechno víte o černobylské katastrofě? Ve čtvrtek ráno někteří ještě odpovídali nic, nebo něco málo. Ale na konci čtvrtečního dne, jsme se mohli hrdě poplácat po zádech. Už NĚCO víme. Nebylo to všechno jen o nasávání informací, chtělo se po nás kritické čtení, prezentace nových informací, počítání, hledání souvislostí, práce s mapou a spousta dalších věcí, která nás nutila propojovat vše, co víme. Stálo nás to nemálo potu, ale výsledek naší práce můžete sami ohodnotit na nástěnce.

BRANNÝ DEN

Ani den nám naše škola nedala k odpočinku a už na nás zase valila další den „zábavy“. V pátek jsme se dostavili k brannému dni. Někteří z nás oblečeni ve vojenském ani dnešní přípravu nepotřebovali, protože všechny potřebné znalosti měli v malíčku. My ostatní, prostí žáci, jsme se seznamovali s chemickou ochranou, první pomocí, prací se zbraní, s chováním při katastrofách, českou armádou a vším tím kole.
 

Míra by na závěr tohoto měsíce rád podotkl, že už má řada z nás dost zapomínání. Konstatuje, že v této oblasti jsme nevyspělí a že nám to nejde. Zlepšíme to?

Co se na nás chystá:
Tento rok nás opět čeká Laskavec. Osmá třída se opět chystá potěšit někoho ze svého okolí. Minulý rok jsme byli ve školce a bylo to docela úspěšné, tak doufáme, že se nám to povede i letos.

(Natálie Z.)

Další věc, která nás čeká, je lyžařský výcvik v Albrechticích. Někteří z nás tam pojedou již podruhé. Na lyžařský kurz se opět těšíme.

(Natálie F.)