Za dávných časů, dnes už známých jen z legend a pohádek starců, děti chodívaly do školy. Bývaly to budovy od pondělí do pátku plné dětí. Místa, kde se děti společně bavily a učily. Kde se radovaly z přítomnosti přátel a zápolily s poznatky o světě …
My jsme jedni z posledních, kteří si na ty časy pamatují, mlhavě, ale přece. Snažíme se bránit poslední zbytky tradice, a tak i přes nepřízeň doby chystáme závěrečný proslov, objednáváme třídní mikinu, připravujeme se na přijímací zkoušky a doufáme.
Momentálně doufáme, tedy lépe věříme, že se všichni s úspěchem vypořádáme s přijímacími zkouškami, že se dostaneme na vyvolenou školu a že na ni od září budeme fyzicky docházet. Bez přátel kolem sebe nemůžeme, jak jsme se přesvědčili, fungovat. Osamělost dosáhla takového stupně, že všem chybí nejen spolužáci, ale i učitelé a škola jako taková.
S radostí a trochou té nervozity očekáváme květen. První týden bude sice ve znamení přijímacích zkoušek (držte nám palce), ale ten zbytek se zatím jeví jako vytoužený návrat. Návrat do školy.
Svátek má Vojtěch
800 - 845
900 - 945
1005 - 1050
1100 - 1145
1155 - 1240
1250 - 1335
1345 - 1430
1440 - 1525