Když se ve školní družině řeklo „budeme dlabat dýně!“, ozval se jásot, jako kdyby právě přišly Vánoce. Prvňáci, druháci i třeťáci se vrhli na oranžové koule s vervou, kterou by jim mohl závidět i profesionální kuchař. Jenže už první pokusy ukázaly, že dlabání dýně není jen tak.
„Paní vychovatelko, ono to klouže!“ hlásil první dobrovolník, zatímco jeho lžíce zmizela v dýni i s kusem dužiny. O pár minut později už měl každý svůj styl – někdo lžící, někdo rukou a někdo… prostě vším, co zrovna držel.
Z dýňových vnitřností se stala pokladnice semínek, vláken a překvapení. „Hele, to vypadá jak mozek!“ ozvalo se od jednoho stolu, zatímco jinde někdo vážně přemýšlel, jestli by z toho nešla udělat svačina.
Nakonec z oranžových koulí začaly vznikat první obličeje – někteří se smáli, jiní vypadali trochu vyděšeně. A když někdo místo nosu udělal dýni druhé oko, zazněl ten nejčastější povzdech dne: „To nevadí, ona je originální!“
Když se díla vystavila, celá družina vypadala jako dýňová galerie – veselá, strašidelná i trochu lepkavá. A všichni se shodli na jednom: Dýně jsou fajn, ale příště radši plastelínu!
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
| 29 | 30 | 31 | 1 | 2 | 3 | 4 |
Svátek má Jitka
800 - 845
900 - 945
1005 - 1050
1100 - 1145
1155 - 1240
1250 - 1335
1345 - 1430
1440 - 1525
