Člověk se ještě ani neoklepal z distanční výchovy, vejde do budovy a test. Bezpečnost přece musí být, takže nás každé pondělí a čtvrtek čekal test. Výhoda byla, že na tenhle se člověk nemusel učit
Mezi těmi čahouny, zarostlými hlavami, novou barvou vlasů bylo sice zpočátku náročné rozeznat jeden druhého, ale brzy jsme si zvykli. Změna je život. Bezstarostné povalování v posteli jsme vyměnili za radostné povalování v lavici ve společnosti, ano – konečně lidé, svých spolužáků a fyzicky přítomných učitelů.
Stereotyp vůbec nenastal, protože se záhy strhla poslední vlna – PŘIJÍMAČKY. Nervozita byla ve vzduchu, i když někteří toho byli ušetřeni. Čekání ale bylo snad ještě horší. Nakonec jsme se ale dočkali téměř všichni pozitivních zpráv. Jen jeden z nás se na přijímací zkoušky teprve chystá, tak mu držme palce.
A co ve škole? Během hodin tělesné výchovy a pracovních činností jsme pravidelně vyráželi do terénu, což byl panečku nezvyk, ale přeci jen příjemná změna. Vůbec všechno bylo ve společnosti spolužáků tak nějak bezva. Teda až na to vstávání… jo a také závěrečných prací, no. Museli jsme prostě rozhýbat zarezlé mozkové závity, promazat klouby a naladit si náladu na 100% FM (Fun mode).
Svátek má Vlastislav
800 - 845
900 - 945
1005 - 1050
1100 - 1145
1155 - 1240
1250 - 1335
1345 - 1430
1440 - 1525