Březen 2020

Nikdo z nás nepředpokládal, že tento měsíc by se měl od těch předchozích výrazně lišit. 2. 3. 2020 jsme usedali do školních lavic s tím, že budeme ve škole pouze týden a pak se rozejdeme na jarní prázdniny. Někteří z nás měli naplánovaný pobyt na horách, jiní odpočinek doma, výlety, návštěvy u příbuzných, setkání s přáteli.

Těšili jsme se na zasněžené stráně, lyžování, společně strávené chvíle s rodinou, příjemné zážitky a dny bez domácích úkolů, ranního vstávání a pravidelných cest do školy. Občas totiž neuškodí jen tak si zalenošit, nemít tolik povinností a „upustit“ páru.

Ano, NĚCO se kolem dělo, ale ani ve snu by nás nenapadlo, že se po prázdninách do školy nevrátíme a zůstaneme doma. Bohužel nejen dny, ale týdny, pravděpodobně i měsíce.

Stýská se nám, stýská se paní učitelce, chybí nám kamarádi, pobyt ve třídě, chození po chodbách, obědy v jídelně, kroužky. A chybí nám i to učení, povídání, ranní kruh, tělocvik a zpívání. Je nám líto, že si nemůžeme jen tak popovídat, sdílet zážitky, smát se a třeba i trochu brečet.

Dříve běžné, všední dny jsou najednou jiné. Seznamujeme se s novými pravidly, nosíme roušky, ven můžeme jen na dobu nezbytně nutnou, slýcháme řadu nových pojmů i slovních spojení a čekáme ……….